Zsv 4.C 2026-27

Stát

• Organizované společenství lidí trvale žijících na určitém (ohraničeném) území
• znaky států:
  1. Ohraničené území
  2. Státní moc
  3. Občané a obyvatelé
  4. Ozbrojená moc (policie a armáda)
  5. Právní subjektivita (stát je uznávaný)
  6. Státní suverenita (svrchovanost)
     • stát má úplnou, nejvyšší mox nad svými občany - ti musí respektovat právní předpisy

Sociologie

• Vznik v 1. Desetiletí 19.st
• zakladatel: August Comte
  • Filosof, sociologie
  • stoupenec tzv. Pozitivizmu (= důraz na jasná, přesná, konkrétní fakta a odmítání pouhých domněnek)
  • dodnes základní přístup v sociologii
• věda o společnosti
• Průmyslová Revoluce > velké změny ve společnosti (z venkova do měst) > alkoholismus, sebevraždy apod. > Nutné řešit > sociologové

1. Období sociologie (tzv. Období velkých teorií/osobností)

• cca 1840-1920
• autoři:
  • Karl Marx
    • Teorie tříd a třídního boje
    • vznik Komunismu
  • Max Weber
    • Položil základy sociologického uvažování o politice
  • Vilfredo Pareto
    • Teorie ELIT
    • zabýval se problematikou politických elit
  • Émile Durkheim
    • Pokusil se vyřešit společenské jevy z nich samotných
    • zabýval se sebevraždou
  • Herbert Spencer
    • Navázal na Comta, tzv. Evolucionismus (evoluční teorie)

(14.09.2026)

2. Období sociologie

• cca 1920 až 1940-1950
• přesun od teorie k praxi
• hlavní rozvoj ve Spojených Státech
  • vznik řady metod a technik k sociologickým výzkumům
  • zpočátku popis problémů jako: hospodářská krize, nezaměstnanost, organizovaný zločin.
  • později za 2. sv. války např. ve spolupráci s politology studium nepřátelské propagandy atd.
  • po 2. sv válce výzkum běžných jevů (např.: prostorové rozmístění obyvatelstva na venkově a ve městech)
• pouze několik nových teorií, např.:
  1. teorie konfliktu
  2. strukturální funkcionalismus
• Autoři: Talcott Parsons

3. Období sociologie

• cca 1960 až současnost
• přesun zájmu od velkých společ. útvarů k jednotlivci. V centru zájmu je každodenní, všední život běžného člověka
  • později: studium globalizace a jejího dopadu. (např. zanikání střední třídy, kus bohatne a druhý chudne)
• např. teorie Neomarxismus, Frankfurtská Škola
• autoři: Erich Fromm

Sociální seskupení

(str. 199 v učebnici )

• agregát - trvalejší sdružení lidí kteří zaujímají společný prostor (obyvatelé města, lidi ve škole na začátku roka)

• u malých skupin se osobně znají a můžou přímo komunikovat (malé/velké)

• primární/sekundární - primární mají vliv na člověka a mezi členy je silný citový vztah (např. rodina)

  • sekundární vzniknou účelně za cílem nějakého gólů (tým spolupracovníků ve firmě)

• formální/neformální - formální mají hierarchii za podmětu nějaké organizace (sportovní tým než se seznámí)

• referenční skupiny jsou ty kterých členi nejsme ale chtěli bychom být (fandové sportovního oddílu)

• členská skupina je ta, které členem jsme

• komunita = společenství lidí žijící alternativním způsobem životě a né normy normálního života, spojuje je nezávislost

• dav = shromáždění lidi v jednom prostoru, které spojuje jejich postoj vůči něčemu

  • ovlivnitelnost člověka davem, člověk se stává v davu anonymní.
  • Gustave Le Bon - francouzský sociolog který studoval davy
  1. Davy Útočné
  2. Davy Únikové
  3. Davy Získávací - rabování domů
  4. Davy Expresivní - účastníci demonstrace
  • Standfordský vězeňský experiment - Philip Zimbardo

socializace

str. 202

• celoživotní proces začleňování člověka do konkrétní společnosti

1. Primární socializace - především v rodině a úzce spjata s rodinou
2. Sekundární socializace - v dospělosti a stáří, změny a nové role
3. Resocializace - proces osvojení si zcela odlišných vzorců chování a hodnot (např. nástup do vězení nebo armády, nebo znovuzačlenění jedince do společnosti)

gender

str. 203

• koncept který poukazuje na na sociální rozdíly mezi muži a ženami
• ≠pohlaví
• kulturně vytvořené rozdíly mezi muži a ženami, které jsou závislé na místě a čase

sociální stratifikace (rozvrstvení)

1. otrokářství
2. kastovní systém
3. stavovský systém
4. moderní společnost

politologie

• nauka o politice. Zabývá se například politickými systémy, doktríny, ideologie, volby a volební systémy, zahraniční politika
• rozlišujeme:
  1. Vnitřní politiku - umění řídit stát
  2. Vnější politika - vztahy mezi státy

vývoj politologie

předvědecká fáze

• před vznikem politologie jako samostatného oboru
• počátky ze starověkého Řecka (Sókratés, Platón, Aristoteles)
• vrcholné (klasické) období
• vznik přímé demokracie
• Sókratés: kritika přímé demokracie (kdokolik a jakýkoliv debil se může dostat do silné pozice)
  • navrl Sofokracii (vládu moudrých)
• Platón: žák Sokrata, také měl ideály sofokracie
  • díla: spisy Ústava a Zákony
    • vrstvy ideálního státu:
      1. filosofové*
      2. strážci*
      3. řemeslníci a zemědělci (obživa státu, vlastní majetek - "nečistá" duše, nemají právo rozhodovat)
      • *společný majetek, včetně žen a dětí (pro 1. a 2. vrstvu)
• Aristoteles: žák Platóna, také ideál sofokracie
  • vládnout by měla střední společenská vrstva
    05.10.2026

Středověk

• sv. Augustin - spis O Boží Obci
  • rozlišil 2 obce (světy):
    1. obec boží (věčná, dokonalá)
    2. obec lidská (pozemský svět, konečný, nedokonalý)
    • vycházel z Platóna
• sv. Tomáš Akvinský
  • navázal na Aristotela

Renesance

• Utopie, často navázáno z Platóna
• autori: Thomas More (spis Utopia), Tomasso Campanella (Sluneční Stát), Francis Bacon (spis Nová Atlantida)
• významná osoba která se držela rozumem při Zemi: Niccolo Machiavelli
  • právník, filosof, dramatik, politik, diplomat
  • dílo Vladař - soubor rad panovníkovi, jak správně vládnout
  • (např. Panovník než si získá a upevní moc, může použít i nečestné, nemorální prostředky způsoby vlády, ale po upevnění moci se musí vrátit k čestným metodám. +vždy by měl mít na zřetel ne osobní prospěch, ale zájmy celého státu)

Novověk

• Thomas Hobbes - anglický filosof
  • společně s J. Lockem zakladatelé politické ideologie liberalismus
  • spis Leviathan
  • teorie přirozeného práva, tedy právo vycházet ze přirozených lidských potřeb+ má být zcela nezávislé např. na náboženství + důraz na náboženství
    • • teorie společné smlouvy: původně před vznikem státu měl každý člověk absolutní svobodu, ale: to by bylo neudržitelné --> lidé spolu uzavřeli společenskou dohodu, smlouvu, že si vzájemně nebudou škodit.
• John Locke - jako 1. teorie dělby státní moci na 2 nezávislé složky.
  1. zákonodárná - parlament jako jediný má právo navrhovat zákony, nezávislý
  2. výkonná - panovník je povinen dodržovat zákony dané parlamentem. Pokud je nedodržuje, lid má právo ho svrhnout
• Hugo Grotius - holandský právník, filosof a diplomat
  • základy teorie mezinárodního práva
  • dílo: spis O Právu Války a Míru

Francouzské osvícenství

• Ch. L. de Montesquieu - spis O Duchu Zákonů
  • navázal na Locka - doplnil jeho teorii dělby státu o třetí složku --> nezávislá soudní moc
• Jean Jacques Rousseau - kritika stávající společnosti a majetkové společenské nerovnosti (Rousseau nepocházel z prestižní rodiny, byl to samouk který si své vzdělání vytloukal)
  • ideál malé, přímé demokracie, kde si lidé sami navrhují zákony (=o to dobrovolněji by je pak dodržovali)
  • utopická myšlenka odstranění majetkové nerovnosti tím, že ti nejbohatší se vzdají svého majetku s přerozdělil by se mezi chudé.
    • Inspiroval Socialismus a Karla Marxe
  • spis O Původu Nerovnosti Mezi Lidmi
    14.10.2026

Vědecká fáze

• USA - 1. katedra politologie --> Kolumbijská univerzita (1857)
  • autoři: John Burgess
• 20.st. 20.-40. léta: Chicagská politologie
  • představitelé: Charles Merriam, Harold Laswell
• další autoři ve 20.st.: Gabriel Almond, Sidney Verba, Ronald Inglehart

Francie

• 1871: Škola svobodných politických věd
  • zakladatel: Émile Boutmy
  • představitelé: Paul Janet

20. století

• Reymond Aron - politik, filosof, rozbor a kritika totalitních režimů a levice (marxismus, totalismus)
  • Esej o Svobodách
• oponent Jeana Paula Sartra (levicový filosof, spisovatel, dramatik, vytvořil Existencionalismus)

Anglie

• 1895: Londýnská škola ekonomických a politických věd
• představitelé: Graham Wallas, Harold Laski
• 50 léta 20.st: Vznik Politologické asociace

Německo

20.st: Klaus von Beyme, Thomas Elwein. Leo Strauss a Hannah Arendtová (oba židovského původu, emigrace do USA). Dále Jürgen Habermass (Neomarxismus), Ralph Dahrendorf (teorie konfliktu)

Rakousko

20.stol.: Fridrich August von Hayek (Nobeliva cena za ekonomii), Karl Raimund Popper